Přečtěte si: O řízení rizik, krizovém řízení a dnešní neklidné době

Home | O smart city | Zajímavé projekty | Moderní technologie    
  O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty

O řízení rizik, krizovém řízení a dnešní neklidné době

16.11.2020 Nazrál čas, abychom se i my za naši konzultační firmu a naše portály vyjádřili k současnému dění plnému vládních veletočů, nečekaných zvratů i existenčních starostí, to vše ve jménu veřejného zdraví. Nemíníme si tu takříkajíc hrát na chytré – budeme se držet své odbornosti manažerských poradců, k níž patří i řízení rizik a krizové řízení. Nemáme ani ambice vtělit do našeho komentáře kompletní manažerské školení. Chceme pouze čtenářům ukázat, z čeho vycházíme a jaké jsou naše závěry, založené na veřejně dostupných informacích a našich nejlepších znalostech a zkušenostech.

Nejprve něco o řízení rizik

Rizikem v nejobecnějším slova smyslu rozumíme takovou událost nebo sled událostí, které mohou změnit náš záměr. Riziko je dáno závažností dopadu této události a pravděpodobností, s níž k události dojde. Oba tyto faktory jsou důležité a jeden bez druhého nedává smysl.

Odpovědí na riziko je nazývána činnost směřující ke snížení pravděpodobnosti vzniklého rizika nebo významu jeho dopadů. Sama odpověď na riziko však může být zdrojem nově vzniklého rizika – hovoříme pak o sekundárním riziku. Logickým důsledkem je, že sekundární riziko nesmí být větší nebo srovnatelné oproti primárnímu riziku.

Řízení rizika představuje proces, při němž se formulují, zdůvodňují, plánují, iniciují, urychlují, monitorují, hodnotí, přizpůsobují a případně ukončují odpovědi na rizika.

Je nutno důkladně hodnotit, jak efektivní odpovědi na rizika budou a jaké riziko zůstává, jestliže tyto odpovědi nebudou či nemohou být plně účinné – tedy jaké zůstává zbývající reziduální riziko. I ta největší rizika totiž zpravidla nejde zcela odstranit. Lze je pouze učinit tak nízká, jak je rozumně proveditelné.

Pod řízením rizik si lidé často představí sofistikovanou a systematickou činnost odborníků. Nicméně řízení rizik provádí zcela intuitivně každý z nás, zpravidla mnohokrát denně.

Vážíme mezi delší cestou a kratší cestou, kde nás mohou zdržet stažené závory na železničním přejezdu. Riskujeme přitom nanejvýš pár minut zdržení.

Kdykoli přecházíme silnici, riskujeme smrtelné zranění projíždějícím vozidlem. Toto riziko můžeme snížit obezřetným chováním a respektováním pravidel silničního provozu, proti šílenci za volantem jsme však bezmocní. Podobně při jízdě automobilem se můžeme stát obětí fatální nehody. Toto riziko můžeme snížit obezřetným stylem jízdy, dobrým technickým stavem vozidla a pasivními bezpečnostními prvky. Zcela odstranit ho však nedokážeme. I přesto přecházíme ulici a jezdíme v automobilech. Riziko úmrtí při dopravní nehodě se tak stalo obecně přijatelným smrtelným rizikem, s nímž lidé každodenně žijí a intuitivně jej řídí, nikdy je však zcela neodstraní.

Jak patrno, dopady, o něž se při každodenním intuitivním řízení rizik jedná, mohou být zanedbatelné, stejně jako zcela fatální. Mějme to na zřeteli, až budeme číst dále – je to důležité.    

Nyní něco o krizovém řízení

Krizové řízení, o kterém se tu dále budeme bavit, představuje postup orgánů veřejné správy, soukromých firem nebo jiné organizace v případě krizové situace (krizová opatření). Podrobnosti v českém prostředí vymezuje zákon č. 240/2000 Sb., tzv. krizový zákon.

Krizové řízení obecně zahrnuje přípravnou fázi, tedy krizové plánování, vlastní řešení vzniklé krizové situace a fázi „po události“, kdy se celá událost pečlivě vyhodnotí a jak třeba, promítne zpět do přípravné fáze.

Při krizovém plánování zpracovávají orgány veřejné správy krizové plány k ochraně veřejného zájmu, a v návaznosti na ně připravují soukromé firmy a jiné organizace plány krizové připravenosti k ochraně veřejného zájmu i svých vlastních ekonomických zájmů.

Základem těchto plánů je cílevědomé a systematické řízení krizových rizik v tom smyslu, jak jsme si je vymezili výše. Poznamenejme tu ještě na vysvětlenou, že krizové plány zahrnují jednak typové plány, obsahující doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jednotlivé druhy krizových situací, a jednak operační plány stanovující konkrétní postupy, zásady a opatření k řešení krizových situací na daném území. Nedílnou součástí krizového plánování je také přehled sil a prostředků pro realizaci těchto plánů – bez nich by šlo o pouhé „papírové cvičení“.

Důležitou součástí a podmínkou úspěchu při vlastní krizové situaci je účinná krizová komunikace.

Americké Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) definuje šest základních principů krizové komunikace:

1. Buďte první. První zdroj komunikace je často tím zdrojem, s nímž se porovnávají všechny ostatní zdroje.

2. Buďte pravdiví. Přesnost informací je kritická pro důvěryhodnost toho, kdo je poskytuje.

3. Buďte důvěryhodní. Poctivost je zcela zásadní pro udržení důvěry.

4. Vyjádřete empatii. Emoce nemohou být protikladem k faktům. Lidé musí na prvním místě vědět, že ti, kdo je vedou, o ně mají starost.

5. Povzbuzujte k aktivitě. Umožnit lidem něco dělat dává pocit kontroly nad okolnostmi zdánlivě neřiditelnými.

6. Ukažte respekt. Nedostatek respektu k veřejnosti podlamuje důvěru.

K tomu lze snad jen dodat, že krizová komunikace by měla být vždy naprosto srozumitelná a uvěřitelná pro dané konkrétní příjemce.

Nejdůležitější ve fázi „po události“ je pak provést důkladné vyhodnocení, aniž by přitom docházelo k onomu pověstnému hledání viníků, potrestání nevinných a odměnění nezúčastněných. Výsledky vyhodnocení se musí promítnout do fáze krizového plánování, jinak byl celý tento proces zbytečný.   

Jak tedy v případě epidemie

Podívejme se nyní na rizika vznikající v případě epidemie a jejich dopady, tak jak je vymezil „Typový plán Epidemie – hromadné nákazy osob“ Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2004. Jsou zde uvedeny následující druhy rizik a jejich dopadů:

•    dopady na životy a zdraví osob,

•    zničení nebo poškození majetku,  

•    poškození životního prostředí,  

•    mezinárodní dopady,

•    ekonomické dopady,

•    sociální dopady,

•    dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při krizové situaci a na zachování tzv. kritické infrastruktury,

•    jiné dopady konkrétní podle povahy infekce.

Jako nejvýznamnější z nich jsou vyhodnoceny dopady na životy a zdraví osob, ekonomické dopady (pod něž svým obsahem spadají i jmenované mezinárodní dopady) a sociální dopady.

Pro úplnost také dodejme, že tento plán upozorňuje v rámci „dopadů na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při krizové situaci“ na nutnost zajistit dostatečný počet zdravotnických pracovníků potřebných k provádění léčby, zajistit dostupnost léků, potřebného počtu lůžek, delimitace lůžek apod., využitím mimořádných opatření podle výše zmíněného krizového zákona.

Podívejme se nyní blíže na zmíněná tři hlavní rizika pro případ epidemie: riziko ohrožení životů a zdraví osob, ekonomické riziko a sociální riziko. Zatímco obsah prvních dvou rizik a jejich dopadů je celkem zřejmý, nemusí tomu tak být u sociálního rizika. Takto jeho dopady vymezuje zmíněný typový plán ministerstva zdravotnictví:

„Mezi sociální dopady, ke kterým dochází zejména v důsledku rozsáhlejších epidemií nebo epidemií vysoce nebezpečných nákaz patří vyšší výskyt psychických postižení jak u nemocných a jejich rodinných příslušníků, tak dosud nepostižené populace, zejména pokud je ovlivněna nevhodným masmediálním působením, které vede k panice namísto ke spontánní spolupráci (např. výskyt cca 24 případů úmyslně šířeného antraxu v USA v roce 2001 s cca 10 úmrtími vedl k panické hrůze a epidemii vyšetřování každé zásilky nebo rozsypaného prášku všude na světě, samozřejmě s příslušnými dopady, včetně ekonomických).“

Že sociální rizika není radno podceňovat, o tom svědčí příklad havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Možné zdravotní dopady úniku radiace při této havárii se ukázaly jako zcela zanedbatelné oproti prokazatelným zdravotním následkům stresu a stigmatizace tamních obyvatel. Nejfatálnějším efektem havárie totiž byla evakuace velké oblasti kolem epicentra a zákaz rybolovu a některých druhů zemědělství, což mělo vážné dopady na život tamních obyvatel.

Se znalostí výše zmíněných principů řízení rizik vidíme, že zmíněná tři klíčová rizika pro případ epidemie, tedy riziko ohrožení životů a zdraví osob, ekonomické riziko a sociální riziko, jsou navzájem velmi úzce provázaná. Tato rizika se mohou vyskytovat jako rizika primární, tedy bezprostředně zaviněné nákazou, a jako rizika sekundární, tedy vyvolaná opatřeními pro jejich snížení.

Jak v tomto kontextu vidíme naši neklidnou dobu

Podívejme se nyní s tím, co již víme, na naši neklidnou covidovou dobu. Nejprve jak je to s výše zmíněnými hlavními riziky a jejich dopady.

Pokud jde o riziko ohrožení životů a zdraví osob a jejich dopady, v souvislosti s covid-19 existují v ČR čísla o tisících úmrtí. Jak nicméně v médiích mnohokrát zmiňováno, problémem je zde kauzalita – tedy přímá souvislost mezi onemocněním a úmrtím – na kterou existují i mezi odborníky zcela odlišné pohledy. Čistě z pohledu řízení rizik nám tedy tato čísla, jakkoli hrozivě vyhlížející, ve skutečnosti mnoho neříkají.

Hovoříme zde přitom o primárním riziku. Ještě méně toho víme o sekundárním riziku, tedy dopadech na zdraví a životy lidí v důsledku stresu nebo zanedbané lékařské péče v souvislosti s pandemií. Médii občas proběhnou jednotlivé takovéto případy a je otázkou, zda někdy někdo provede komplexní vyhodnocení i pro tyto sekundární dopady.

Hrozivě vypadají také dopady ekonomických rizik. Celá hospodářská odvětví živoří či zcela zanikla. Za všechny zde jmenujme cestovní ruch a návazný průmysl, například výrobu a prodej zájezdových autobusů. Ačkoli závěrečný hospodářský účet za covid ještě dlouho nebude k dispozici, lze již nyní s velkou dávkou jistoty tvrdit, že většina těchto škod jde na vrub protiepidemických opatření, nikoli epidemie samotné. Jedná se tedy o dopady sekundárního, nikoli primárního rizika.

Jestliže zdravotní a ekonomická rizika související s pandemií jsou na vládní úrovni jakýmsi způsobem podchycena a řízena, pak vše nasvědčuje tomu, že sociální riziko je na této úrovni zcela nebo téměř ignorováno. Jeho řízení se pak chápou sami občané, případně neziskový sektor.

V této souvislosti jsme v každodenním životě často svědky toho, jak lidé intuitivně váží proti sobě zdravotní a sociální rizika a hledají optimální řešení. Vědomě obcházejí vládní restrikce a doporučení pro snížení zdravotního rizika tam, kde je sami považují za neúčelné, aby snížili sociální riziko se všemi neméně vážnými dopady psychickými i fyzickými. Kolegové v práci jednají bez roušek a podávají si ruce – ne proto, aby vědomě riskovali nákazu, nýbrž proto, aby atmosférou „normálnosti“ snížili dlouhotrvající stres, který je branou k nemocem, včetně těch nejsmrtelnějších. Mládež se z úplně stejného důvodu schází ve stínu čerpacích stanic.

Neziskové organizace se zároveň snaží ulevit od ničivého stresu seniorům a zdravotně postiženým lidem zamčeným v domovech sociální péče v dobré vládní víře, že pro jejich zdravý život je nejlepší vězení.   

Poukažme tu ještě na zmiňovanou nutnost připravenosti odpovídajících zdravotnických kapacit. Jestliže ji zakotvil příslušný krizový plán již v roce 2004, a následně v roce 2020 je veřejnosti prezentována jako cosi nového a nečekaného, je to velmi na pováženou.

Ostatně co se komunikace týká: Lze než konstatovat, že to, čeho jsme svědky od vrcholových představitelů státu a dalších veřejných institucí, je v praxi až příliš často v příkrém rozporu se všemi výše uvedenými zásadami krizové komunikace.

K tomu lze snad dodat jediné: Tak jako nelze donekonečna napínat nervy jednotlivce, tak nejde ani napínat nervy organizace, od malé firmy po desetimiliónový stát. Nepřetržité burcování a alarmování, zmatené instrukce a nařízení, odtržené od každodenního života, to všechno nakonec vede k stavu, kdy už v organizaci nevládne ani všeobecný souhlas, ani všeobecný odpor, nýbrž únava a lhostejnost. S nimi se pojí minimum respektu k nadřízeným složkám a spoléhání v prvé řadě na sebe sama, každý podle své povahy a konkrétní situace. 

Co z toho plyne

Předně: Občan není programovatelný robot. Je to myslící bytost, která má v genech zakódováno přežití a součástí jejího života je intuitivní řízení rizik, včetně rizik s fatálními následky. Pokud při tomto svém intuitivním řízení pro sebe vyhodnotí vládní opatření na snížení některého rizika jako škodlivější, než riziko samo, vynaloží v zájmu svého přežití veškerý svůj důvtip na to, aby toto opatření obešel.

Zdravotní, ekonomická a sociální rizika při epidemii jsou navzájem velmi úzce provázaná a k jako takovým je k nim nutno přistupovat. Nelze vytrhnout jedno z nich z celkového kontextu, stejně jako nelze pomíjet vzniklá sekundární rizika.

Sociální rizika nelze podceňovat, natož ignorovat. Mohou mít stejně vážné následky, jako rizika zdravotní.

Nezbytnou podmínkou zvládnutí jakékoli krizové situace je bezchybná krizová komunikace v duchu výše uvedených zásad. Bez ní je marný nářek, že mužstvo nerozumí svým leadrům.

A to je celé, milí čtenáři. Přejeme Vám hodně zdraví a pevné nervy!

Jakub Slavík, Pavla Slavíková

Ilustrační foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

O autorech:

Ing. Jakub Slavík, MBA je manažerský poradce, který v tomto svém oboru pracuje téměř čtvrtstoletí. Podílel se mimo jiné na vytváření systému krizového řízení a řízení bezpečnosti v pražském dopravním podniku a na mnoha dalších projektech zahrnujících řízení rizik.  

Ing. Pavla Slavíková je konzultantka a publicistka v oboru energetiky, inovativních technologií a chytrých měst. Do její praxe spadá rovněž řízení rizik v rámci projektů pro veřejný sektor.

O nás si přečtěte zde

 Přečtěte si také:

Půl tisícovky lidí již shlédlo na internetu naši konferenci Smart city v praxi V

16.11.2020 Dne 25. 9. 2020 proběhla v Kongresovém sále výstaviště PVA EXPO sdružená konference Smart city v praxi V – Smart city FOR ARCH. V podmínkách neustále se měnících protiepidemických opatření se konference zúčastnilo osobně celkem 60 odborníků zejména z měst, městských služeb a univerzit. Dalších 310 účastníků sledovalo konferenci v přímém přenosu na YouTube. Toto číslo se díky záznamu od té doby průběžně navyšuje a v druhém listopadovém týdnu přesáhlo 500. Konference ukázala, že rozvoj chytrých měst je dlouhodobý proces, k němuž je nutno přistupovat systematicky a cílevědomě. Přitom je užitečné nezapomínat na provázanost a možné synergie mezi konceptem smart city a územním plánováním, které pomohou řešit i tak nežádoucí aktuální jev, jako je urban sprawl.

Celý článek zde


Urban sprawl v kontextu smart city

13.11.2020 Urban sprawl jako jeden z projevů překotné suburbanizace je závažný fenomén rozvoje měst. Zatímco suburbanizace je přirozený jev, urban sprawl je velmi nezdravý po stránce ekonomické, ekologické a sociální. Lze mu však zabránit vhodnými synergiemi při implementaci konceptu smart city a územního plánování.

Celý článek zde


Chytrá města a inovativní technologie se rozvíjejí i v obtížných podmínkách

Zpráva z konference Smart city v praxi V – Smart city FOR ARCH

26.9.2020 Dne 25. 9. 2020 proběhla v Kongresovém sále výstaviště PVA EXPO sdružená konference Smart city v praxi V – Smart city FOR ARCH. V podmínkách neustále se měnících protiepidemických opatření se konference zúčastnilo osobně celkem 60 odborníků zejména z měst, městských služeb a univerzit. Dalších 302 účastníků sledovalo konferenci v přímém přenosu na YouTube. Mezi nimi byli i kolegové z Mosambiku, bývalí studenti českých univerzit, kteří mají zájem o uplatnění konceptu smart city a moderních technologií v podmínkách metropole Maputo, byť jsou v mnohém odlišné od těch českých.

Celý článek zde


Pojištění ve veřejném sektoru – jistota v klidné i neklidné době

Rozhovor s Pavlem Seidlem z ČSOB, specialistou pro klienty veřejného sektoru

26.5.2020 Jak praví klasik, člověk riskuje už tím, že se narodí. Jedním ze způsobů, jak významně snížit riziko, je jeho pojištění. To platí pro jednotlivce, pro soukromé firmy i pro města a další subjekty ve veřejném sektoru. Významnou roli přitom může sehrát zkušený pojišťovací makléř. O jeho roli a o dalších užitečných zkušenostech při pojišťování ve veřejném sektoru zde budeme hovořit s Pavlem Seidlem, specialistou pro klienty veřejného sektoru z Československé obchodní banky, do jejíž skupiny patří i společnost ČSOB Pojišťovací makléř.

Celý rozhovor zde


Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde


Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě


Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. 

Více o knize zde

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde


Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“ bez dalšího rozlišení), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. V konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města. Celý článek zde


Smart city – inteligentní město, město budoucnosti

Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku -nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…

Celý článek zde















http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php
















Copyright © 2012 – 2020 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services