Přečtěte si: Strategický marketing veřejných služeb: několik užitečných poznatků pro dnešní dobu

Home | O smart city | Zajímavé projekty | Moderní technologie    
  O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty

Pohled z druhé strany světa: vzdělaní lidé a moderní digitální technologie pomáhají rozvoji v Subsaharské Africe

Rozhovor s Miguelem Massinguem, manažerem a informačním specialistou z Mosambiku

1.12.2020 Konferenci Smart city v praxi V, pořádanou provozovateli tohoto portálu, sledovali v online přenosu také naši kolegové a přátelé z Mosambiku při jihovýchodním pobřeží Afriky. Jsou to bývalí studenti českých univerzit, kteří mají zájem o uplatnění „chytrých“ moderních technologií v podmínkách mosambických měst, byť jsou jejich podmínky v mnohém odlišné od těch českých. S jedním z nich, Miguelem Massinguem, manažerem mosambické inovační technologické firmy KIMAS TCS, si zde budeme povídat o tom, co mají naše světy společné anebo naopak různé. Jako dobří přátelé si v rozhovoru budeme tykat, i když v jeho rodné portugalštině by se slušela spíše třetí osoba patřící ke zdvořilému oslovení „você“.  

…ačkoli poslyš, je vlastně portugalština tvůj rodný jazyk? A jak se ti podařilo zvládnout češtinu tak, že jsi v ní vystudoval elektrotechniku, navíc v době, kdy tady vládl komunistický režim?

Mými skutečně rodnými jazyky jsou Changana, kterým se mluví v Gaze, a Ronga jímž se mluví v provincii Maputo. To bylo takhle: Oba moji rodiče se narodili v Gaze a přijeli do Maputa, kde si postavili dům, ve kterém jsem se narodil. Takže doma jsem s rodiči mluvil jejich jazykem Changana a od dětí, se kterými jsem si venku hrál, jsem se naučil jazyk Ronga. Nebyl to takový problém – oba ty jazyky jsou si dost podobné. Pak jsem se musel naučit úřední portugalštinu – jak dnes říkám, můj domácí jazyk. Jak správně tušíš, v dobách mých studií nebyly k dispozici portugalsko-české jazykové kursy. Když jsem přicestoval do tehdejšího Československa, uměl jsem francouzsky a přes francouzštinu jsem se také začal učit česky. Pak jsem přešel na anglicko-český kurs, i když jsem se anglicky nikdy předtím systematicky neučil. Nicméně zvládnout najednou angličtinu a češtinu mi dávalo do budoucna více možností, tak jsem tuhle výzvu přijal. Bylo to náročné, ale vyplatilo se to. (Poznámka: Tento rozhovor je téměř celý veden v plynulé angličtině.)

Část života jsi strávil v Česku, stále udržuješ své české kontakty. Můžeš tedy srovnávat, jak se od té doby obě země vyvíjely, co máme společné a co rozdílné?

Skutečně jsem v kontaktu se svými bývalými spolužáky z ČVUT a je velmi zajímavé sledovat, jak se od té doby vyvíjejí naše profesní znalosti a zkušenosti. Určitě je toho hodně, čím bychom se mohli navzájem obohatit. Nicméně se necítím dost informovaný, abych mohl spolehlivě srovnávat dosavadní vývoj v Mosambiku s dosavadním vývojem v Česku.

Přesto, zkus to. Co třeba zásobování elektřinou, tvoje původní profese.

Obě země mají podobná pravidla a předpisy, pokud jde o elektřinu a energetiku. Co se však významně liší, je dostupnost elektrické energie pro obyvatele. V době mých českých studií, tedy řekněme v druhé polovině 80. let, jsem si nevšiml, že by někde v Česku byla sebemenší vesnice bez elektřiny. V Mosambiku tou dobou byl elektrický proud dostupný obyvatelům žijícím nanejvýš nějakých 20 kilometrů od centra hlavního města Maputo, nebo i méně v případě ostatních provinčních hlavních měst (Mosambik má celkem 11 provincií a 154 okresů). Od té doby se situace velmi vylepšila, stále však zůstává nesrovnatelná oproti českým poměrům. Všech 154 mosambických okresních měst má dnes připojení k elektrické distribuční síti, přesto však cca 70 % domácností nemá zavedený elektrický proud (podle všeobecného sčítání lidu z roku 2017). Z toho plynou i naprosto odlišné související problémy. V Česku se řeší efektivní hospodaření s elektrickou energií v domácnostech, průmyslu a službách. V Mosambiku stále řešíme především pokrytí domácností elektřinou spolu s kvalitou jejích dodávek – oba tyto faktory jsou přitom důležité a řeší se souběžně.

A co třeba urbanistický rozvoj?

Všech jedenáct provinčních hlavních měst v Mosambiku má strukturu osídlení podobnou většině měst na světě. Problémem je relativně velký počet a hustota moderních budov a zároveň omezená schopnost jejich modernizace. Stejně tak omezená je i infrastruktura pro život obyvatel ve městech a související služby. Chybí nám hlavně dostatečně kvalifikovaní lidé, ale i technologie a potřebné finanční zdroje. Mějme na zřeteli, že Mosambik má oproti Česku zhruba desetinásobnou rozlohu a přitom jen dva a půl krát více obyvatel. Zkrátka naše země je velká a všude je odevšad daleko. Z toho plynou i problémy se základním zásobováním elektřinou a pitnou vodou, jaké se v Česku řešily snad před sto lety nebo i mnohem dříve.

Hlavní město Maputo v noci – moderní dominantou města je most přes mořskou zátoku

Vzdálenosti mezi lidmi hodně pomáhají překonat telekomunikace a informační technologie – tvoje celoživotní práce. Jak je to s nimi v Mosambiku?

Jako ředitel pro informační technologie v Mosambickém telekomunikačním podniku TDM jsem byl zapojený do projektu, který v Mosambiku ve druhé polovině 90. let vytvořil první profesionální internetovou síť mimo akademickou půdu (ta již existovala na největší mosambické univerzitě Universidade Eduardo Mondlane, UEM). Mosambik se tak spojil touto informační sítí s ostatním světem, což byl začátek zcela nové éry. Rok po jejím spuštění vytvořila TDM svoji první mobilní telefonickou síť. Bohužel vývoj nepokračoval tak rychle, jak začal. Pouze 26 % obyvatel má dnes mobilní telefon, méně než 5 % má přístup k počítači a 7 % má přístup k internetu (podle všeobecného sčítání lidu z roku 2017). Nicméně dostupnost digitálních technologií rychle narůstá a míra pokrytí telekomunikačními a datovými sítěmi se zvyšuje za podpory naší vlády. Ta v nich vidí zlepšení efektivnosti fungování veřejného i soukromého sektoru. Proto je to dnes denní priorita pro všechny významné hráče ve všech oblastech společenského a hospodářského rozvoje země.

Jak tento rozvoj vypadá v praxi?

Roční přírůstek HDP na obyvatele v Mosambiku je relativně velký, kolem 7 –10 %. Jednu dobu byl i největší na světě. (Poznámka: V ČR se v uplynulých letech tento ukazatel pohyboval nejčastěji na úrovni 2 – 3 % ročně.) To je všude v zemi patrno – v tom dobrém i v tom méně dobrém. V 90. letech bylo možné v Mosambiku vidět domy, dokonce i kostely a volnočasová střediska, se střechami krytými slámou a rákosem. Dnes moje dvacetileté děti ani neví, co je to rákos. Ovšem pozor, tohle platí pro města, ne pro venkov. Před čtyřiceti lety mi naproti tomu cesta autem z domova do centra Maputa trvala 10 minut. Dnes je to možné, jen pokud vyrazím ráno před pátou. Později už to trvá nějakých 40 – 50 minut. A to přestože je tu velký rozvoj silniční sítě, včetně vybudování šestiproudých dálnic. Významně se snížilo papírování v administrativě, obchodu a výrobě – možná desetkrát oproti tomu, co tu bylo před třiceti lety. Informatika a automatizace procesů zasáhla do všech oblastí řízení a plánování, díky čemuž díkybohu funguje celá naše země mnohem efektivněji, než kdy dřív. Přesto to stále není srovnatelné s rozvinutým světem a máme v tomto ohledu ještě hodně co dělat.

Jak tomu mohou moderní technologie dále napomoci?

Pomohou nám především dodat potřebné informace uživatelům či zákazníkům. Pomohou také vzdělávat lidi na dálku a sdílet zkušenosti mezi obyvateli i zkušenosti z okolního světa. Pomohou tak zlepšit celkovou produktivitu práce zemědělství a v průmyslu. V neposlední řadě mohou zefektivnit výběr daní v zemi, a tím podpořit růst ekonomiky a zvýšit hrubý domácí produkt.

Spoléháte u vás při jejich zavádění spíše na domácí nebo spíše na zahraniční dodavatele těchto technologií?

Dnes se u nás každé drobné příslušenství k informačním technologiím dováží. Musíme se snažit co nejvíce těchto technologií vyrobit doma – jednak abychom přednostně využili vlastní zdroje a neutráceli zbytečně za import, a jednak abychom rychleji reagovali na naše aktuální problémy, které mají tyto technologie pomoci řešit. Teprve to, co neumíme nebo co nemá smysl efektivně vyrábět doma, je účelné dovážet odjinud.

A co financování rozvojových projektů ve městech a v zemi?

Nemáme žádné bohaté dárce a vše, co si půjčíme, musíme i s úroky vrátit. Projekty ve veřejných službách se financují hlavně z domácích zdrojů a také z prostředků komerčních bank, případně ze zvýhodněných úvěrů Světové banky. Je tu velmi rozvinutá spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem ku prospěchu obou stran. Základní městská infrastruktura, jako je vodní hospodářství, odpadové hospodářství, řízení dopravního provozu nebo informační sítě, se rozvíjejí ve spolupráci mezi municipalitami a soukromým sektorem. Sleduje se tím nejen pohodlný život pro samotné obyvatele, ale i atraktivnost města a celé země pro návštěvníky a investory, kteří sem přinesou další potřebné tržby a kapitál. Obojí je nezbytné pro úspěšný ekonomický a sociální rozvoj. Nutnou podmínkou spolupráce veřejného a soukromého sektoru je pochopitelně výhodnost a jistota návratnosti soukromých investic. Bez ní nikdo investovat nebude.

Co u vás vidíš jako hlavní hnací sílu ve vývoji kupředu?

Mladou generaci. Lidi, kteří budou méně naslouchat stížnostem na naše vlastní problémy a více se budou dívat kolem sebe a inspirovat se tím, co vidí v rozvinutém světě. Mládež nepotřebuje objevovat již objevené, ale musí rychle najít způsob, jak to využít a dále rozvíjet.

Co naopak vidíš v současném vývoji jako největší výzvu?

Vzdělávání. Vzdělávání v nejširším slova smyslu. Vzdělávání k aktivnímu přístupu k svému vlastnímu životu a k vědomí, že vzdělaný člověk může přispět ke společnému blahobytu v zemi, ke společným cílům, a tím ke globálním cílům na Zemi. Sám jsem synem chudého rolníka, který se svojí pílí vypracoval na průvodčího a kontrolora na železnici. Rozhodl jsem se posunout zas o kus dál, a tak jsem přijal jako životní výzvu univerzitní studium v Československu. Vzdělání mi rozšířilo svět a také pomohlo k významné profesní kariéře. Moje prostřední dcera dnes studuje architekturu a kdoví, možná jednou bude měnit tvář našeho hlavního města. Ale při vší skromnosti, tento přístup k životu je tu stále spíše výjimkou. Je potřeba, aby byl mnohem, mnohem častější. Pokud lidé v Mosambiku nebudou vzdělaní natolik, aby mohli uvažovat globálně a srovnávat se s okolním světem, budeme se stále potýkat se stejnými problémy, jako před lety, a obtížně měnit ten náš svět k lepšímu. Vzdělání naopak propojuje lidi a propojuje generace.

Týká se to i moderních digitálních technologií?

Pochopitelně. Moderní digitální technologie představují užitečné nástroje a záleží na lidech, jak je budou používat. Prozatím je u nás jejich užívání záležitostí menšího počtu vzdělaných lidí, jakési společenské elity. Teprve ale jejich masivní rozšíření umožní dokonale využít jejich praktické přínosy pro celou společnost a ekonomiku. K tomu je nezbytné široké vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, tak aby je lidé uměli používat a vyvíjet pro dobro své i druhých lidí. V tomhle směru je tu stále mnoho práce. Ale já věřím, že v tom je naše budoucnost. Mãos à obra! (Dejme se do díla!)

Muito obrigado pela entrevista e boa sorte! (Moc děkuji za rozhovor a hodně štěstí!)

Jakub Slavík

Foto © Miguel Massingue

Kdo je Ing. Miguel Luís Massingue, MBA. Absolvoval ČVUT fakultu elektrotechnickou, postgraduální manažerské vzdělávání na ISCTE – University Institute of Lisbon a manažerské vzdělávání pro pracovníky telekomunikací u ASDI (Švédské agentury pro mezinárodní rozvoj). Ačkoli je svým původním vzděláním a profesním zázemím energetik (mj. působil dva roky v dnešní Pražské energetice), většinu svého dosavadního profesního života zasvětil telekomunikacím a informatice. V mosambické telekomunikační společnosti TDM se stal vůbec prvním ředitelem pro informatiku a za 35 let působnosti zde fungoval i v dalších řídících funkcích. Souběžně s tím strávil třináct let jako univerzitní učitel v oblasti energetiky, ekonomiky a managementu. Nyní je zástupcem ředitele a poradcem v mosambické inovační technologické firmě KIMAS TCS, zaměřené na vývoj řídicího software a souvisejících aplikací a na odborné služby pro energetickou distribuční síť a elektromagnetickou kompatibilitu zařízení.


Vzpomínka na Prahu – po promoci na ČVUT  v roce 1990

 Přečtěte si také:

O řízení rizik, krizovém řízení a dnešní neklidné době

16.11.2020 Nazrál čas, abychom se i my za naši konzultační firmu a naše portály vyjádřili k současnému dění plnému vládních veletočů, nečekaných zvratů i existenčních starostí, to vše ve jménu veřejného zdraví. Nemíníme si tu takříkajíc hrát na chytré – budeme se držet své odbornosti manažerských poradců, k níž patří i řízení rizik a krizové řízení. Nemáme ani ambice vtělit do našeho komentáře kompletní manažerské školení. Chceme pouze čtenářům ukázat, z čeho vycházíme a jaké jsou naše závěry, založené na veřejně dostupných informacích a našich nejlepších znalostech a zkušenostech.

Celý článek zde


Chytrá města a inovativní technologie se rozvíjejí i v obtížných podmínkách

Zpráva z konference Smart city v praxi V – Smart city FOR ARCH

26.9.2020 Dne 25. 9. 2020 proběhla v Kongresovém sále výstaviště PVA EXPO sdružená konference Smart city v praxi V – Smart city FOR ARCH. V podmínkách neustále se měnících protiepidemických opatření se konference zúčastnilo osobně celkem 60 odborníků zejména z měst, městských služeb a univerzit. Dalších 302 účastníků sledovalo konferenci v přímém přenosu na YouTube. Mezi nimi byli i kolegové z Mosambiku, bývalí studenti českých univerzit, kteří mají zájem o uplatnění konceptu smart city a moderních technologií v podmínkách metropole Maputo, byť jsou v mnohém odlišné od těch českých.

Celý článek zde


Brožura „Příběhy chytrých pomocníků“ - druhé vydání

V březnu 2020 vyšla brožura „Příběhy chytrých pomocníků“, druhé vydání. Najdete zde opět příběhy o moderních technologiích ve službách měst a obcí, a také příběh ze života o Rozumném městě, Smart Kocourkově a strategii smart city. Je to příběh z konzultační praxe konzultační firmy provozující tento portál. Rozumné Město a Smart Kocourkov jsou fiktivní názvy dané skutečným městům. Jak název napovídá, tento příběh ukazuje dva zcela odlišné přístupy ke konceptu smart city a vytváření jeho strategického dokumentu – rozumný a, řekněme, méně rozumný. Články z této brožury také publikujeme na našich portálech. 

Celá brožura – druhé vydání, je k dispozici ke stažení ve formátu pdf zde


Jak si „srovnat svoje smart noty“: nabízíme interaktivní školení smart city pro města, obce a regiony

Řada českých měst a obcí má v současné době zájem o postavení „smart city“ či „chytré obce“ a k tomuto postavení již často podniká konkrétní kroky. Problém je, že pojem smart city provází v ČR (ostatně i jinde ve světě) řada nedorozumění – od pojímání smart city jako pouhého „digitálního města“ po technické výstřelky typu „chytré“ lavičky. V této situaci se provozovatelé našeho portálu, firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, rozhodli nabídnout městům, obcím a dalším institucím zainteresovaným na rozvoji „smart“ konceptu krátké interaktivní školení pro praktickou realizaci tohoto konceptu v jejich konkrétních podmínkách.

Celý článek zde

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde


Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě


Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. 

Více o knize zde

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde


Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“ bez dalšího rozlišení), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. V konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města. Celý článek zde


Smart city – inteligentní město, město budoucnosti

Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku -nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…

Celý článek zde















http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php
















Copyright © 2012 – 2021 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services