Konference Elektrické autobusy pro město IV: trh elektrobusů se rozvíjí, příprava dotačních programů finišuje

Prezentace z konference jsou ke stažení zde.

30.11.2015 Na veletrhu Czechbus 2015 se 26. listopadu 2015 uskutečnil čtvrtý běh již tradiční konference Elektrické autobusy pro město, zaměřené na novinky a zkušenosti v oblasti provozu a financování elektrobusů a parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s bateriovými zásobníky energie. Konference byla opět pořádána firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu, pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a v úzké spolupráci s ním. Konference je tak důležitým milníkem v činnosti Pracovní komise pro elektromobilitu při SDP ČR, která je partnerstvím SDP ČR a naší provozovatelské firmy. Jakub Slavík, hlavní konzultant a majitel firmy, byl i letos odborným garantem konference a zároveň jejím moderátorem.

Partneři a účastníci konference

Hlavním partnerem konference byla finanční poradenská společnost Allowance. Dalšími partnery byly průmyslové firmy ABB, Cegelec, Ekova Electric, GWL Power, Schunk, Solaris Bus & Coach, Škoda Electric a Volvo (v abecedním pořadí). Za státní správu se konference aktivně zúčastnil zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které má v gesci dotační programy na podporu nízkoemisních vozidel. Akademickou sféru i letos reprezentoval zástupce Polytechniky Gdańské a zároveň odborník-praktik z energetiky městské dopravy, Dr. Mikolaj Bartlomiejczyk z Polska.

Letos zaznamenala konference rekordních více než 160 účastníků z řad dopravců, municipalit a dalších veřejných institucí, škol, průmyslových firem i jiných zájemců o problematiku elektrické městské dopravy. To svědčí o rostoucím zájmu veřejných dopravců i široké odborné a uživatelské veřejnosti o rozvoj autobusů s elektrickými pohony.

Rozvoj elektrických autobusů a jejich trhu

Jestliže v uplynulých letech se vedly diskuse o tom, zda a proč je třeba elektrifikovat městskou dopravu všude tam, kde to dává smysl, dnes se již diskutuje především o tom, jak. Vysoká energetická účinnost elektrických pohonů a s ní spojený jak lokálně bezemisní provoz, tak velmi nízké emise v celkovém procesu well-to-wheel („od jámy po kolo“) vyznívají dostatečně přesvědčivě – podrobnosti viz studie „E-mobilita v MHD“.

Technologie pro elektrické autobusy a jejich nabíjení neustále prodělávají rychlý rozvoj při stále relativně malé míře standardizace, zejména v oblasti jejich dobíjení. Jistá míra standardizace nicméně existuje, týká se především základních parametrů nabíjení a komunikace vozidlo – infrastruktura.

Zároveň se objevují na českém trhu elektrobusů noví domácí i zahraniční výrobci. Letošní premiéru na Czechbusu i na naší konferenci například absolvoval český elektrobus Electron od firmy Ekova Electric, dceřiné společnosti Dopravního podniku Ostrava. Společnost ABB pro změnu na naší konferenci poprvé v ČR představila inteligentní nabíjecí stanice pro elektrobusy schopné vzájemné komunikace mezi sebou s využitím internetu věcí. To jsou některé, zdaleka ne vyčerpávající příklady.

Pro výběr správného řešení je pak třeba přistupovat k zavádění elektrobusů a parciálních trolejbusů jako k samostatnému projektu, spojujícímu a optimalizujícímu aspekty provozní, obchodní a finanční. To ukázaly i prezentace výše uvedených průmyslových partnerů konference, které nabídly pestrou škálu nabízených technologií pro elektrické autobusy i jejich nabíjení, aniž by bylo možné dát absolutní a jednoznačnou odpověď na otázku, která z nich je nejlepší. Zároveň velmi názorně předvedly, jak se konkrétní technické parametry vozidla a nabíjecího systému odvíjejí od místních provozních podmínek a představ dopravce.  

Příležitosti ke spolufinancování, smart city

K velkému zájmu o konferenci jistě přispěla i blížící se první výzva z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v rámci specifického cíle 1.2 Nízkoemisní vozidla, plánovaná na leden 2016. Je zřejmé, že tato výzva bude zaměřena mj. právě na finanční podporu elektrobusů a trolejbusů (včetně parciálních). Bohužel prozatím není možné z ní financovat nabíjecí stanice pro elektrobusy, ačkoli tato zařízení tvoří s vozidlem jeden systémový celek. Problémem jsou pravidla EU, která tuto skutečnost nereflektují, je však snaha je změnit.

Financování nízkoemisních vozidel může proběhnout i v rámci tzv. integrovaných finančních nástrojů – ITI a IPRÚ.

Při splnění potřebných podmínek (především provozování nízkoemisních vozidel v režimu závazku veřejné služby) je míra spolufinancování poměrně vysoká – 85 % uznatelných nákladů.

Nezbytnou podmínkou poskytnutí dotace je pozitivní efekt projektu na životní prostředí ve městě, sledující ekologické cíle Evropské unie. Tento efekt musí být prokázán v rámci studie proveditelnosti a cost-benefit analýzy, bez níž se žádost o spolufinancování neobejde. Velmi přitom záleží, co je s čím srovnáváno. Jestliže tedy například autobus na CNG znamená zlepšení, nahradí-li stávající nebo zastaralé dieselové autobusy, byl by krokem zpět, nahradí-li trolejbusy nebo jinou elektrickou dopravu. V tomto směru je třeba i nadále vyvíjet osvětu vůči municipalitám i některým dopravcům.

Vedle operačních programů se nabízejí i další, prozatím málo využívané zdroje spolufinancování, na celoevropské úrovni ve formě rozmanitých evropských programů. Možnost využití jednotlivých finančních zdrojů se přitom různí podle jednotlivých fází přípravy a realizace projektu:

•    Pro přípravu plánů v rámci širšího evropského prostoru lze například využít programy přeshraniční spolupráce či s výzkumným prvkem, jako je TA ČR – EPSILON, HORIZON 2020, CENTRAL EUROPE.

•    Přípravu technické dokumentace lze, např. ve spojení s dalšími dopravními podniky, financovat s využitím programu ELENA.

•    Financování vlastního nákupu vozidel a infrastruktury pak probíhá z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) prostřednictvím operačních programů – IROP, OPD, OP Praha, nebo evropských finančních nástrojů (CEF, EEEF, JESSICA).

Z pohledu rozvoje čisté mobility ve městech je zajímavá zejména podpora v rámci evropského programu inovací Horizon 2020 poskytovaná v kontextu s rozvojem inteligentních měst – smart city. Aktuální výzvy v této oblasti jsou připravovány na období 2016 – 2017.

Koncept smart city představuje pro dopravce provozující elektrickou dopravu mimo jiné i další příležitosti, například využití zkušeností a technické základny pro servis a údržbu osobních a užitkových elektromobilů.

Národní akční plán Čistá mobilita

Národní akční plán Čistá mobilita, schválený vládou ČR 20. 11. 2015, určuje strategický postup veřejné správy v rozvoji trhu v oblasti alternativních paliv (elektromobilita, CNG, LNG, vodík) a výstavby dobíjecí a plnící infrastruktury. Jde o základní koncepční materiál pro směřování investiční podpory v oblasti alternativních paliv také pro výše zmíněné operační programy – IROP, OPD, OPPIK. Bude vyhodnocován ročně a aktualizován v roce 2018.

Na konferenci bylo konstatováno jako pozitivní, že tento dokument zahrnuje vazby na hromadnou dopravu a její podpůrné programy a zohledňuje rovněž probouzející se zájem o vodíkovou (palivočlánkovou) elektromobilitu.

Zároveň však bylo poukázáno na přetrvávající nesystémovost tohoto dokumentu, který se stále soustřeďuje více na druhy pohonů než na skutečné celospolečenské dopady jednotlivých dopravních prostředků a druhů dopravy. Paradoxně tak dochází např. k situaci, že elektromobil nebo plynový osobní automobil je ve smyslu tohoto dokumentu považován za „čistý“, zatímco diesel-hybridní autobus je „nečistý“. Přitom v přepočtu na jednotku přepravního výkonu jsou průměrné národohospodářské škody způsobené tímto autobusem mnohem nižší než u zmíněných osobních automobilů.

Shrnutí

Závěry konference Elektrické autobusy pro město IV lze stručně shrnout do následujících několika bodů:

1. E-mobilita v MHD: už ne PROČ, ale JAK

Elektromobilita v MHD je podporována a rozvíjena. Otázkou už není, zda a proč, ale jak. Současné technologie k tomu nabízejí pestrou a stále se rozvíjející škálu řešení, z nichž je třeba vybrat to nejvhodnější pro dané podmínky.

2. Od produktu k projektu

Pro úspěšné uplatnění elektrobusů a parciálních trolejbusů v MHD a pro získání potřebných prostředků pro spolufinancování je nutno změnit pohled na jejich pořízení a provozování: Od nákupu výrobků je třeba přistoupit k přípravě a realizaci projektů, přičemž je nutné sladit hledisko provozní, technické, obchodní a finanční. To zajistí pouze kvalitně zpracovaná studie proveditelnosti a cost-benefit analýza.

3. Rozmanité zdroje spolufinancování

Pro spolufinancování nízkoemisních vozidel je možné využít operační programy, jejichž první výzvy jsou připravovány na příští rok, i další zdroje, včetně programu Horizon 2020. Podmínkou využití těchto zdrojů je správné definování projektů a prokázání jejich efektivnosti (viz předchozí bod).

4. Environmentální cíle EU základem

Základem úspěšné žádosti o spolufinancování je, aby projekt sledoval realizaci environmentálních cílů EU. Od těchto cílů se odvíjí i veškerá metodika související s přípravou žádostí a prokazováním nároku projektu na dotace.

5. Směr smart city

Kromě projektů samotného pořizování a provozu elektrických dopravních prostředků je užitečné a žádoucí vidět elektrickou dopravu v kontextu inteligentních měst – smart city – který znamená zasazení dopravy do širšího technologického a ekonomického rámce rozvoje měst. Nyní i do budoucna představuje realizace smart city především příležitost k získání finančních zdrojů, k zefektivnění provozu skrze implementaci inteligentních informačních a řídicích technologií, k synergiím mezi městskou mobilitou, energetikou a dalšími městskými službami i k dalším podnikatelským aktivitám dopravců.

6. Osvěty není nikdy dost

Ačkoliv celkové povědomí o přednostech elektrické městské dopravy a o příležitostech, které zde nabízejí současné technologie, stále roste, osvěty není nikdy dost. Je třeba v tomto směru neustále vzdělávat a přesvědčovat odbornou a laickou veřejnost, zejména pak ty, kteří rozhodují o dalším směrování dopravní obsluhy měst a regionů. Osvětu bude v tomto smyslu třeba směrovat zejména:

•    k opakovanému vysvětlování celospolečenské výhodnosti elektrické hromadné dopravy s ohledem na její energetickou efektivnost a příznivé ekologické účinky a k odstraňování zkreslení a stereotypů při pohledu na tzv. „čistou mobilitu“,

•    k prosazování systémovosti a celospolečenských hledisek při vyhodnocování a aktualizaci Národního akčního plánu Čistá mobilita,

•    k prosazování pohledu na nabíjecí stanice pro elektrobusy jako na integrovanou součást dopravního systému elektrických autobusů, nezbytných pro jejich provoz,

•    k vyžadování jednoznačných a systémově zdůvodněných stanovisek od státních orgánů k otázkám financování nízkoemisní a bezemisní dopravy tak, aby nemohlo vzniknout zdání, že pravidla pro toto financování jsou předmětem administrativní libovůle.

redakce Smartcityvpraxi.cz

Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi.cz

Prezentace z konference jsou ke stažení zde.