|
||||
O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty |
||||
Inzerce v technických médiích: tradice, realita a řešení
Takové a podobné tiché hovory zaznívaly na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu mezi pozorovateli z naší konzultační firmy, jakoby znuděně čekajícími na zatoulaného kolegu a ve skutečnosti bedlivě sledujícími dění kolem stánků s veletržními čísly technických časopisů, zdarma nabízených návštěvníkům veletrhu. Výsledky tohoto pečlivě změřeného a vyhodnoceného průzkumu potvrdily a číselně doložily naše dřívější předpoklady a pochybnosti…leč začněme od začátku. Kde je ale vlastně začátek? Možná u sheffieldského profesora Chapmana, který nám, posluchačům manažerského postgraduálu, kdysi energicky vysvětloval, že marketing je řídící proces, při kterém se identifikují, předvídají a uspokojují požadavky zákazníků s cílem být lepší než konkurence, a následně tak dosáhnout zisk. Propagace, jako jeden z prvků tzv. marketingového mixu, přitom představuje způsob, jak dát vědět cílovému trhu o produktu a jeho dodavateli. Cílový trh si v tomto případě můžeme představit jako lidi, kteří rozhodují o volbě našeho (anebo konkurenčního) produktu – tedy primární zákazníky, nebo lidi, kteří napovídají těm, kdo rozhodují, jak mají rozhodnout – tedy sekundární zákazníky. Po čase následoval můj údiv a rozčarování, když naše konzultační firma důkladně přičichla ke světu technických médií a jejich obchodu s propagací výrobků a služeb, na němž tento svět ekonomicky stojí. Přičichli jsme dost na to, abychom tomuto světu důkladně viděli pod pokličku. Nicméně dost málo na to, abychom na něm byli existenčně závislí, a připravili se tak o nezávislý pohled manažerských konzultantů. Inzertní politika některých technologicky zaměřených firem, tak jak ji dnes můžeme sledovat pohledem zvenčí, mi (dámy a pánové marketéři, neurazte se, prosím) snad ze všeho nejvíc připomíná charitativní činnost pro dávné přátele z profesní komunity. Určitě nepůsobí jako způsob, jak promyšleně komunikovat konkrétní informace o firmě a jejích produktech vůči konkrétním cílovým skupinám. O důvodech se lze než dohadovat – mohou jimi být tradice, neznalost základních principů marketingového řízení nebo pouhá neochota ke změnám. Tento stav podporují redakce mnoha technických periodik (nakolik lze tedy za periodikum v některých případech označit i tiskovinu vycházející dvakrát nebo třikrát ročně) rozmanitými „zjevenými pravdami“. Bez důkazů předkládají inzerentům k věření například informace o tisících čtenářů, o tisících výtisků veletržních vydání rozdaných relevantním návštěvníkům na průmyslových veletrzích, o velkém zájmu studentů – a tedy nastupující mladé generace – o jejich časopis, apod. Tato tvrzení zůstávají po léta, či snad dokonce po desítky let, prakticky stejná. Jenže okolní svět a s ním i chování odborné veřejnosti se mezi tím, jak patrno, rychle a zásadně mění. To, co jsme takto obecně předpokládali, ukázal nyní v číslech a výsledcích pozorování i výše zmíněný průzkum na strojírenském veletrhu.
Průzkum ukázal i některé další sporné tradice a zvyklosti. Třeba to, jak si některá vydavatelství dělají z veletrhů, konferencí a podobných akcí „sběrné suroviny“, kde hodlají udat neprodané výtisky bez ohledu na vydání. Pro aktivní důchodce skvělá věc. Jenže inzerent si zaplatil nemálo za reklamu ve veletržním čísle, od něhož starší vydání odvádějí pozornost návštěvníků. O studentech se smartphony, pro něž jsou tištěné technické časopisy už asi opravdu „pravěk“, je myslím zbytečné mluvit… Problémy se nevyhýbají ani internetovým technickým médiím. Zde jsme někdy svědky toho, jak uváděná návštěvnost stránek je srovnatelná s návštěvností populárních médií pro širokou veřejnost. To je ovšem v rozporu s jejich odborným zaměřením. Je-li takováto informace pravdivá, pak bude napovídat spíše na různé „optimalizační“ praktiky. Ty sice nejsou nelegální, ale fakticky uvádějí inzerenta v omyl tím, že si do návštěvnosti započítávají i řízené vstupy od uživatelů internetu, kteří o danou problematiku nemají zájem. Všechny tyto problémy si uvědomila také čerstvě nastoupivší pracovnice marketingu v nejmenované průmyslové firmě, která se na nás před časem obrátila o radu a pomoc. Zmíněný průzkum jí dnes pomáhá k tomu, aby přiměla své nadřízené k zásadní změně v inzertní politice, k čemuž potřebovala čísla, nejen tvrzení proti tvrzení. A není sama. I další průmyslové společnosti začínají vnímat popisovaný současný stav jako dále neudržitelný a chtějí svoji mediální strategii cíleně zaměřit na čtenáře, kteří přímo či nepřímo rozhodnou nyní či v budoucnosti o volbě právě toho jejich produktu. Ne vždy však mají jasnou představu, jak tento problém řešit. Kudy tedy do toho? Z našeho pohledu konzultantů je nejprve třeba ujasnit a zdůvodnit si svoji cílovou skupinu inzerentů, kterou chce firma oslovit. To je začátek, který je nutno brát nade vše vážně. Cílové skupině totiž bude odpovídat obsah a adekvátní forma tohoto sdělení, od nichž se dále odvine vhodné médium – tedy v doslovném významu toho slova „prostředník“ pro sdělení. Poté je třeba provést zevrubnou revizi své dosavadní inzerce a další mediální komunikace. Tato revize znamená média důkladně a „od čistého stolu“ selektovat. Kritérii pro selekci by měly být zejména zaměření daného média na cílové skupiny firmy, kvalita obsahu a důvěryhodnost média i další faktory, rozhodující o jeho přijetí danou cílovou skupinou. Udávaný náklad může a nemusí být rozhodující. Jednak ho lze ne vždy dokázat, a jednak náklad nemusí bezprostředně souviset se zájmem relevantních čtenářů – to nám ostatně potvrdily i výsledky průzkumu na zmíněném veletrhu. Na základě takovéto selekce lze pak stanovit priority pro oslovení médií s inzercí a přidělit konkrétním médiím příslušný díl firemního rozpočtu na propagaci. Následně je třeba sledovat výsledek – tedy odezvu z trhu, a podle toho inzertní politiku průběžně korigovat. Čas ukáže, zda se scéna v oblasti technických médií začne postupně měnit naznačeným směrem od charity ke skutečnému marketingu. Pochopitelně jsme jako konzultanti připraveni k tomu svým poctivým dílem napomoci. Už proto, abych se nemusel v duchu stydět před profesorem Chapmanem. Jakub Slavík Ilustrační foto © redakce Smartcityvpraxi.cz
Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě
Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“
Consulting Services: Naše odborné služby Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde |
||||
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |