Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Elektrické autobusy pro město VIII

Home | O smart city | Zajímavé projekty | Moderní technologie    
  O nás | Rozhovory-komentáře | Konference | Partneři | Kontakty

Rozhovor s Jakubem Slavíkem o smart city

Smart city nejsou „velké hračky pro velké kluky“

První úplně obecně o Vás. Jak jste se k tématu chytrých měst dostal? Jak dlouho se jim věnujete?

6.2.2019 Jsem původem železniční ekonom. V devadesátých letech jsem v barvách Českých drah byl u zrodu integrovaných dopravních systémů v osobní dopravě, což je zárodek a předpoklad chytré městské a regionální mobility. Posledních více než dvacet let se věnuji strategickému manažerskému poradenství a vzdělávání. Spolu s jednou bystrou elektroinženýrkou, totiž s mojí manželkou a spolupracovnicí Pavlou, máme svoji konzultační firmu zaměřenou na efektivní využívání moderních technologií ve službách veřejnosti. To je vlastně základem konceptu smart city. Bylo tedy jen přirozené, že když se v Česku začal tento koncept před zhruba pěti lety rozvíjet, byli jsme při tom. Kromě práce na konzultačních projektech provozujeme internetové portály Proelektrotechniky.cz  a Smartcityvpraxi.cz  a pořádáme odborné konference k tématu smart city a elektrických autobusů. Tím jednak šíříme osvětu, a jednak máme zpětnou vazbu přímo z terénu. Povzbuzený touto zpětnou vazbou jsem napsal knížku Smart city v praxi, kterou předloni vydal Profi Press a jak se zdá podle odbytu a čtenářských ohlasů, trefila se do černého u českých i slovenských realizátorů smart city.

Co znamená pojem Smart City? Co všechno do toho spadá?

Pojem „smart city“, tak jak mu rozumím a prezentuji jej, představuje koncept strategického řízení měst, obcí nebo regionů, při němž jsou využívány moderní technologie pro zvyšování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů města.  V tom je velmi racionální ekonomický motor konceptu smart city. Technickou infrastrukturu smart city tvoří moderní technologie, zahrnující oblast inteligentní mobility, inteligentní energetiky a služeb a informačních a komunikačních technologií. Tyto moderní technologie zde tedy nejsou cílem samy pro sebe, nejsou to pouhé velké hračky pro velké kluky. Jsou prostředkem k tomu, aby město bylo místem příjemným k životu, protože jen takovéto město může ekonomicky prosperovat. Stejným dílem přispívá městu jako příjemnému místu k životu i jeho zelená infrastruktura.  Aby byla zároveň takováto prosperita dlouhodobě udržitelná, musí být udržitelná i ekologicky. Chytré město je tedy přátelské k životnímu prostředí ne nějakým „rozkazem shůry“, nýbrž protože jedině tak může trvale naplňovat svůj smysl a cíl.

Smart city se tedy týká výlučně nebo převážně měst?

Podle slova „city“ by se to mohlo zdát a pro jednoduchost se tu bavíme pouze o městě. Ale věřte, úplně stejné principy se uplatní u regionu nebo u malé vesnice, jen se zkrátka musí vědět jak. A zas tu platí ono známé, že jedni o tom dlouze hovoří a druzí to prostě dělají. „Smart village“, tedy chytrá vesnice, se zvolna stává pojmem, o kterém se teoretizuje a jedná v pracovních skupinách. My jsme nedávno koncept smart city – nebo chcete-li, smart village – docela úspěšně aplikovali na jihočeskou obec o asi třech stech obyvatelích spolu s jejím šikovným panem starostou, který přesně věděl, co od toho očekává a kde jsou jeho omezení. Prostě koncept smart city očima jihočeského sedláka. (smích) A co je zajímavé, zkušenosti ze smart village jsme pak s úspěchem využili při školení smart city v jednom městě. Tady se nám totiž vyloupne jádro věci nezatížené přílišnou administrativou. Starosta takové vesnice má voliče hned za plotem a nemá čas na dlouhé řeči okolo.

Mluvíme tu o moderních technologiích – jaké konkrétně máte na mysli?

Škála moderních technologií je nepřeberná, uvedu tu jen pár příkladů za všechny. V oblasti mobility jsou to třeba elektrobusy, prožívající v posledních letech doslova „velký třesk“, nebo elektromobily. Na svoji velkou příležitost u nás stále čeká elektrifikovaná městská logistika. Člověk má totiž volbu mezi individuální a hromadnou dopravou, balík si ale sám na tramvaj nedojde. Redukovat městský provoz pomáhají inteligentní parkovací systémy a dopravní telematika. Koncept „mobilita jako služba“ propojuje různé druhy dopravy „od domu k domu“ při plánování a placení. V energetice a službách nás jako první samozřejmě napadnou obnovitelné zdroje a kogenerace, ale spadají sem také třeba chytré odečty vody, přispívající k významným úsporám této stále vzácnější tekutiny, nebo inteligentní veřejné osvětlení, umožňující svítit právě tolik a tam (případně v takovém barevném odstínu), kde je právě třeba. Svítit chytře totiž neznamená nesvítit – znamená to svítit tak, abychom pomáhali jedněm a neškodili druhým. Samostatnou kapitolou v mobilitě a energetice jsou rozvíjející se vodíkové a palivočlánkové technologie. Informační a komunikační technologie slouží jako podpora chytré mobilitě a energetice, a navíc propojují město s jeho občanem, ať už formou eGovernmentu nebo třeba online obousměrnou komunikací vedení města s občany. Sblížení občana s městem pochopitelně významně napomáhají otevřená data.

Jaké parametry musí město splňovat, aby se dalo považovat za chytré?

To je odpověď tak na tři velké studie a dva mezioborové doktoráty. (smích) Ale vážně. Záleží na tom, komu a k čemu má odpověď na tuto otázku sloužit. Pokud se chce chytré město srovnávat s ostatními chytrými městy ve světovém měřítku, je dobré sáhnout po obecně platných normách typu ISO 37120. Pokud chce město mít prostě představu pro sebe a pro své občany, jak na tom je, řekl bych: Chytré město má strategii, v níž systematicky a dlouhodobě využívá moderní technologie a zelenou infrastrukturu k dosahování jasně definovaných a měřitelných cílů pro udržení a zlepšení podmínek života, a tuto strategii naplňuje konkrétními implementačními projekty. Strategie a implementační projekty by přitom měly přiměřeně pokrývat tři základní pilíře smart city, o kterých jsem tu mluvil – mobilitu, energetiku a služby a ICT. Jinak samozřejmě existuje řada studií a analýz měřících „chytrost“ měst. Při jejich čtení je nicméně namístě jistá obezřetnost. Je totiž pravděpodobné, že jejich zpracovatelé, ať už z výzkumu nebo z průmyslu, si tu budou každý takříkajíc přihřívat svoji polívčičku.

Smart city tedy není jen marketingová bublina, jak by se mohlo někdy zdát?

Pokud se budeme držet racionálního přístupu k smart city, pak je to něco, co tu objektivně funguje díky zmíněnému ekonomickému motoru. A vůbec nezáleží na tom, jestli budeme mluvit o „chytrých městech“ nebo třeba o „lepších městech“, „zelených městech“, „zdravých městech“ a já nevím jakých ještě městech, jak se s nimi můžeme někdy setkat. Pojem „smart city“ samozřejmě přitahuje také dodavatele drahých hraček s nálepkou „smart“, o jejichž praktickém užitku se dá diskutovat. Za všechny uveďme různé „chytré“ lavičky, které umějí kdeco, jen sedět se na nich nedá. Podobně třeba LED světelné zdroje nabízejí zajímavé příležitosti pro efektivní veřejné osvětlení, ale jen sám fakt, že je v lampě jako prvotní zdroj světloemitující dioda, ještě nic nezaručuje. Jiným „smart“ heslem je třeba carsharing nebo jiné -sharingy. Mluvíme tu o dnes velmi módní sdílené ekonomice, ale v praxi je to prostě půjčovna dopravních prostředků na ulici – tedy komerční služba, která má svůj trh a své obchodní zákonitosti. Ty lze využít ku prospěchu občanů, ale je třeba jim rozumět. Zkrátka, člověk musí vědět a nepodléhat módním heslům. Což ostatně platí nejen o smart city.

Ve kterých městech a zemích vidíte vzory a inspiraci pro ČR? Kde se ve světě daří Smart City nejlépe?

To jsme tak trochu u těch žebříčků hodnocení. Různé mezinárodní analýzy, s nimiž jsem se setkal, staví na čelní místa například Singapur, Londýn nebo Barcelonu. Českému prostředí nicméně budou asi bližší inspirací třeba rakouská Vídeň či Graz (foto vpravo, pozn. red.), norské Oslo nebo třeba také polský Krakov. Všechna tato města mají společný systematický a strategický přístup k smart city, kde na začátku je zdravé prostředí pro život jako hlavní cíl. Ten výčet samozřejmě není vyčerpávající, jistě se najdou i další zajímavé příklady.

Daří se prosazovat principy Smart City v České republice? Kde nejvíce?

Koncept smart city, či smart region nebo smart village, se v Česku daří rozvíjet, v různé míře a různým způsobem. Průkopníkem českého smart city je Písek, ale máme tu i další města. Z toho, co vím, mohu hovořit například o Brnu, Ostravě, Kolínu, Pardubicích či Litoměřicích, určitě jsem na někoho důležitého zapomněl. (smích) Je potěšitelné vidět, jak přibývají další zájemci o tento koncept z řad menších měst, která u nás tvoří převážnou většinu městského osídlení. Nedávno jsme například měli úvodní seminář k smart city v historické moravské Kroměříži. Moc rád bych mezi česká smart cities zařadil také Prahu. Jenže víte, pro Smart Prague aktuálně pracuji jako konzultant. Takže bych to podal takhle: Praha má dobře nakročeno, aby se z ní jednou stalo úspěšné smart city, přičemž motorem i brzdou je to, že je bohatá. Má tedy dost peněz na velké smysluplné projekty a také, s prominutím, na blbiny. Nu a náš tým Smart Prague se usilovně snaží, aby ty velké smysluplné projekty měly navrch.

V čem vázne zavádění konceptu smart city a smart technologií?

Nedávno publikovaná analýza rozvoje smart city v ČR na vládní úrovni uvádí v tomto směru řadu důvodů – nedostatek finančních prostředků, legislativní překážky, nedostatečná komunikace ministerstev relevantních pro implementaci tohoto konceptu, nedostatečná politická vůle, zavalení přeneseným výkonem státní správy a administrativní náročnost.  Mám-li vycházet z našich zkušeností, vidím tu jako problém zejména nepochopení samotného principu smart city a jeho implementačních projektů a samozřejmě i finanční omezení.

Je to tedy hlavně o penězích?

Především si ujasněme, co chceme financovat. Odmyslíme-li různé podpůrné služby, máme tu dva základní druhy implementačních projektů pro smart city: Zaprvé jsou to investiční projekty, kde nakupujeme moderní, ovšem už vyvinuté řešení nabízené na konkurenčním trhu. Za hotový produkt musíme zaplatit, ať už ze svého, s přispěním investiční dotace nebo třeba s využitím bankovních nástrojů, a máme nárok očekávat přiměřenou spolehlivost. Zadruhé jsou to vývojové či demonstrační projekty. Průmysl si zde testuje ještě nehotová řešení, která hodlá v budoucnu se ziskem prodat, a město k tomu slouží jako takzvaná živá laboratoř. Tyto projekty si zpravidla financuje průmysl sám, případně s přispěním k tomu určených dotací. Město se na nich většinou finančně podílí jen minimálně, ale nemůže očekávat stoprocentní fungování od něčeho, co se teprve zkouší. Pokud se tyto dva základní typy projektů jasně nerozliší, vede to k nedorozuměním a dezinformacím. Na úrovni Evropské unie je, alespoň podle mých informací, do budoucna snaha dotovat spíše vývojové projekty a financování těch investičních ponechávat městům, případně státům a regionům. V Česku přitom v některých případech, konkrétně třeba u ekologické městské dopravy, panuje až fatalistická závislost na evropských dotacích. Panstvo dá, budeme smart. Panstvo nedá, nebudeme. Je na čase to změnit, abychom předešli rozčarování. Jak praví švédské přísloví: Nejlepší místo, kde najdeš pomocnou ruku, je konec tvé paže.

Kam míří trendy Smart City? A je vůbec možná budoucnost bez smart technologií?

Vzpomínáte si na tu scénu z filmových Postřižin, kdy celé osazenstvo pivovaru ohromeně naslouchá rozhlasovému vysílání? Pro ně to byl zázrak techniky a „smart“ se mu neříkalo jen proto, že to slovo tehdy nebylo v módě. Ten – dnešníma očima – dědeček rozhlas od té doby přenesl éterem spoustu užitečných zpráv, spoustu pohody, ale také spoustu lží, dezinformací a nenávisti. Tak je to se všemi moderními technologiemi, které se neustále vyvíjejí. Ony totiž vlastně nejsou chytré, i když jim tak říkáme. Ony jsou úžasně schopné. Umějí jezdit a hřát bez emisí, umějí třeba přenést a zpracovat obrovské množství dat a postupovat podle složitých algoritmů. Ale jestli ty schopnosti jsou a budou využívány chytře nebo hloupě, záleží na těch, kdo je používají. Podobně je to se smart city. Smyslem počínání je, aby město bylo příjemným místem k životu a prosperovalo. To platí teď i do budoucna. K naplnění toho cíle se nabízejí rozmanité nástroje. Zda a jak budou tyto nástroje využity, už je na nás, lidech. Tu zodpovědnost z nás sebechytřejší technologie nikdy nesejme.

Děkuji za rozhovor.

Karolína Lukašíková, AETNA, spol. s r.o.

Foto © Smartcityvpraxi.cz

Konference Smart city v praxi v Brně

 Přečtěte si také:

Jak si „srovnat svoje smart noty“: nabízíme interaktivní školení smart city pro města, obce a regiony

Řada českých měst a obcí má v současné době zájem o postavení „smart city“ či „chytré obce“ a k tomuto postavení již často podniká konkrétní kroky. Problém je, že pojem smart city provází v ČR (ostatně i jinde ve světě) řada nedorozumění – od pojímání smart city jako pouhého „digitálního města“ po technické výstřelky typu „chytré“ lavičky. V této situaci se provozovatelé našeho portálu, firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, rozhodli nabídnout městům, obcím a dalším institucím zainteresovaným na rozvoji „smart“ konceptu krátké interaktivní školení pro praktickou realizaci tohoto konceptu v jejich konkrétních podmínkách.

Celý článek zde

Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě


Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. 

Více o knize zde

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete v naší rubrice Konference zde


Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). Celý článek zde






http://www.proelektrotechniky.cz/elektromobilita.php



















Copyright © 2012 – 2019 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services