Chytré technologie a
chytrá města – revoluce nebo jen revoluční hesla?
12.8.2016 Označením „smart“, tedy
chytrý či inteligentní, se dnes pyšní
kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme také
„smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by tedy
skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z hloupých
stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým obyvatelům
měst?
Technologická revoluce se tu, myslím, nekoná. Ovšem
ekonomická a
manažerská revoluce při používání technologií? Možná ano. Co mne k
téhle domněnce vede, ukážu na pár jednoduchých příkladech.
Jsme třeba již desítky let zavaleni informacemi z
přepestré škály
nejrůznějších informačních technologií. Opravdu jsou to ale informace?
Ne, jsou to data. Teprve data, která snižují nejistotu při rozhodování,
se totiž stávají informacemi – tolik manažerská definice. Postupem doby
je kdejaké zařízení vybaveno procesory různé velikosti a složitosti,
jejichž produktem jsou data v různé podobě. Ta jsou různými způsoby
přenášena a ukládána, a jestli nebyla smazána, leží tam dodnes. Tak
tomu aspoň bylo až donedávna.
Jiný příklad: Elektromobily se sériově vyrábějí
pomalu desítky let.
Jejich základní vlastnosti, zejména dojezd na jedno nabití baterií, se
nijak převratně nemění. Jsou proto především doménou nadšenců.
Přesněji, donedávna byly.
Fotovoltaickými články jsou již dlouho vybavována
kosmická zařízení, na
„praktičtější“ využití byly až donedávna příliš drahé. Jejich základní
princip se nezměnil, přesto je znenadání máme na kdejaké střeše.
Co se tedy najednou změnilo?
Tlačí tu především trh na zefektivňování procesů ve
výrobě a službách.
Jako trh v jistém smyslu funguje i tlak občanů na to, aby města a
regiony byly příjemným a zároveň prosperujícím místem k žití. Se
společenskou poptávkou přicházejí také dotace z veřejných zdrojů, které
si počínají jako kterýkoli zákazník – někdy rozumně, jindy méně.
Tento tlak vede k tomu, že se situace mění. Ne tak
dalece v
technologiích samotných, ale ve způsobu jejich využívání. Podívejme se
na naše příklady.
Data z informačních technologií se začínají sjednocovat
co do formátu a
sdílet. Se sdílením dat přichází jednak významné snižování investičních
a provozních nákladů na jejich získávání a zpracování, a jednak roste
účelnost jejich využívání. Například aplikace v dopravě využívající
internet věcí umožňují v reálném čase informovat řidiče, cestující,
provozní dispečery, správce vozového parku a další zúčastněné osoby.
Výsledkem je spokojený cestující, bezpečná jízda i nižší náklady na
údržbu. Koncept otevřených dat umožňuje použít nejrůznější datové
zdroje (meteorologická hlášení, dopravní informace, dohledové kamery,
aj.) pro usnadnění života ve městě, počínaje snadným zaparkováním a
konče informacemi pro zdravotně postižené spoluobčany.
Osobní a užitkové elektromobily stále více nacházíme v
organizacích při
plánovaných (a plánovatelných) jízdách po městě, kde jejich omezený
dojezd tak dalece nevadí a kde zpravidla mají přístup i tam, kam jiní
nesmějí – třeba na pěší zóny. Strategickým zákazníkem už není
elektrický nadšenec, ale správce vozového parku. Jemu jsou šity na míru
také související technické a finanční služby.
Foto vpravo:
Elektromobily v chytrém Vrchlabí spolehlivě slouží městskému úřadu i
Krkonošskému národnímu parku
Tramvaje a trolejbusy, které tu máme desítky let, díky
postupně
dokonalejším pohonům šetří elektrickou energii. Tu lze využít k
nabíjení bateriových elektrobusů. Občan dýchá čistší vzduch a příjemná
hromadná doprava spolu se zmíněnými informačními vymoženostmi mu
„osladí“ regulaci provozu soukromých aut v centrech měst.
Fotovoltaické články zásluhou ekonomie z rozsahu
dramaticky zlevnily a
staly se masovým fenoménem šetřícím ovzduší i kapsu. Se zvyšováním
podílu různých obnovitelných zdrojů v síti je ovšem nabourávána její
stabilita a silové vedení je potřeba doplnit obousměrnými informačními
kanály. Výsledkem je smart grid – někde ekonomická, jinde zatím méně.
Využívání moderních technologií se tedy stává
prostředkem k lepšímu
životu občanů, a následně k ekonomické prosperitě měst a regionů. Tlak
na efektivnost takového využívání je zároveň tlakem na dlouhodobý a
systematický přístup k řízení města. Výsledkem je koncept smart city
jako promyšlené strategie, která je naplňována konkrétními rozvojovými
projekty s využíváním moderních technologií. Zasazené do jednotné
strategie si tyto projekty nekonkurují, nýbrž sledují vzájemnou
provázanost tří základních pilířů smart city: chytré mobility, chytré
energetiky a služeb a chytrých informačních a komunikačních technologií.
„Smart“ města a regiony se rozvíjejí hlavně v zahraničí.
V ČR ale máme
také své první vlaštovky – smart region Vrchlabí, smart city Písek,
další se připravují.
Co dodat? Pokud jsem vás zaujal, čtěte na naše stránky
Smartcityvpraxi.cz a přijďte na některou z našich
odborných konferencí – „Smart
city v praxi“, „Elektrické autobusy pro
město“ nebo „Efektivní elektromobilita v organizacích“. Dovíte se
spoustu dalších zajímavých podrobností a můžeme spolu diskutovat i
polemizovat.
Foto ©
archiv
redakce Smartcityvpraxi.cz
Jakub Slavík,
Consulting Services
Přečtěte
si také:
Consulting
Services:
Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je
konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a
smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž
provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz
a www.proelektrotechniky.cz
a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme
vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických
dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné
konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace
dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla,
vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací
akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na
konferencích, portálech). Celý
článek zde
Čisté autobusy do
chytrého města
20.9.2016 K „zelenému“,
„čistému“ či „chytrému“ městu patří také
„zelená“ nebo „čistá“ veřejná doprava. Na její rozvoj je ostatně
zaměřen i Integrovaný regionální operační program (IROP). V tomto
článku se blíže podíváme na možnosti a omezení, které nabízejí „zelené“
pohony pro městské autobusy, o nichž se v ČR hovoří. Zaměříme se přitom
na elektrobusy a trolejbusy v porovnání s dieselovými autobusy a s
autobusy používajícími stlačený zemní plyn (CNG). Podíváme se pak i
trochu dále do budoucnosti – na palivočlánkové autobusy, poháněné
elektřinou z vodíku. Pro jednoduchost budeme sledovat hlavně standardní
dvanáctimetrové autobusy jako typický dopravní prostředek ve
městech. Celý
článek zde
16.9.2016 Plánem
udržitelné městské mobility (anglická zkratka SUMP podle Sustainable
Urban Mobility Plan) rozumíme strategický plán, určený k uspokojování
potřeb mobility osob a organizací ve městech a jejich okolí za účelem
zlepšování kvality života. Je to rovněž důležitý nástroj pro realizaci
konceptu smart
city. Plánování a realizace rozvoje elektromobility ve
městech by měly být zapojeny do těchto plánů. Vysvětlení a doporučení k
tomu podává dokument CIVITAS Insight „E-mobility: Make it happen
through SUMPs!“, tedy „E-mobilita: zrealizujte ji pomocí SUMP!“,
zpracovaný pod hlavičkou evropské iniciativy CIVITAS, který byl
publikován v září 2016. Celý
článek zde
29.7.2016
V červenci 2016 prezentovala Evropská komise svoji strategii
nízkoemisní dopravy. Nízkoemisní mobilita je zde pojímána nejen jako
preference jedněch či druhých pohonů vozidel, ale v komplexu řešení
zahrnující individuální a hromadnou dopravu jako celek včetně jejího
řízení a užívání s pomocí inteligentních dopravních a odbavovacích
systémů. Hlavní elementy této strategie zahrnují: Celý článek zde
24.5.2016 Japonská automobilka Nissan patří k těm, které o sobě velmi
dávají vědět v souvislosti s rozvojem elektromobility nejen v Japonsku,
ale také v zahraničí včetně ČR. Její elektromobily byly prezentovány
mj. i na naší konferenci Smart city v praxi. S potěšením jsme proto v
květnu 2016 přijali nabídku českého zastoupení Nissanu na týdenní
zapůjčení elektromobilu Nissan Leaf k ozkoušení a publikování našich
zkušeností. Tato reportáž je popisuje den za dnem. Celý
článek zde
Rozhovor
v MF Dnes s Jakubem Slavíkem: V chytrém městě projedete méně benzínu
18.4.2016
Pod názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF
Dnes v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického
redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a
provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city. V neděli 17.
4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru iDnes. Oběma
pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat podstatu
inteligentního města, technologií, které jej naplňují v každodenní
praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš Černý
větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou
samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se
ve městě dobře žilo“. Celý
článek zde
22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu, s dovolením, ještě
dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše dcera se dala do
studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově univerzitě. Při
jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se zkrátka
nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle koncept smart
city, který při naší konzultační, novinářské a konferenční činnosti
pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal nabývat další
dimenzi. Jako technici a ekonomové vidíme v infrastruktuře
inteligentního města především nové technologie pro přenos informací,
chytrou a čistou mobilitu a chytrou městskou energetiku, služby a
obydlí. To vše se dá, přes všechny jemné nuance, shrnout pod pojem
„šedá infrastruktura“, tedy infrastruktura lidskou rukou vytvořená.
Stačí pouhý pohled z okna, a je zřejmé, že pouze s takovouto „šedou“
infrastrukturou by svět ve městě byl opravdu šedý. Celý článek zde
Vrchlabí –
inteligentní město s chytrou sítí
17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky. Celý článek zde
Co to je a jak funguje
inteligentní město – smart city
Pojmem
smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo
regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“ bez dalšího
rozlišení), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování
kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými
aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především
doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. V
konceptu smart city je současně kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“
aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“
infrastruktury města. Celý článek zde