Aberdeenští
zdravotníci jezdí na vodík
20.3.2017
Skotské město Aberdeen provozuje park deseti palivočlánkových autobusů,
nejrozsáhlejší v Evropě (o toto prvenství se dělí s Londýnem). V únoru
2017 k nim přibylo další zajímavé prvenství: město nyní provozuje deset
palivočlánkových sedanů Toyota Mirai, z toho pět
dostala lékařská služba (NHS), tři autoklub Co-wheels, jeden agentura
na ochranu životního prostředí (SEPA) a jeden aberdeenský magistrát.
Aberdeen se tak nejspíš stal prvním evropským městem provozujícím
palivočlánkové vozy ve zdravotních službách.
Toyota Mirai je palivočlánový sedan poháněný synchronním
elektromotorem o nominálním výkonu 60 kW a maximálním výkonu 90 kW.
Primárním zdrojem elektrické energie je palivočlánková jednotka o
výkonu 100 kW, která pracuje s čistým vodíkem o tlaku 70 MPa. Jako
zásobník elektrické energie slouží nikl-metal-hydridová (NiMH) baterie
o napětí 273,6 V a kapacitě 6,5 Ah.
Palivový článek během provozu běží nepřetržitě, a pokud
je vozidlo v klidu, dobíjí trakční baterii. Elektřinu tak získává
elektromotor podle okamžité situace z baterie nebo přímo z palivového
článku.
Prakticky dosažitelný dojezd na jedno naplnění nádrže
činí cca 650 km, přičemž vlastní tankování vodíkem trvá cca 3 minuty.
Park těchto vozů je v Aberdeenu provozován na tříletý
leasing.
Projekt je částečně financovaný britskou vládou –
kanceláří pro nízkoemisní vozidla (OLEV) a skotským ministerstvem
dopravy.
Vodík tyto automobily tankují u nově otevřené plnicí
stanice dodané kanadskou firmou Hydrogenics a financované společně
aberdeenským magistrátem, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (ERDF),
skotským ministerstvem dopravy a organizací Nestrans. Plnicí stanice je
konstruována na výrobu 130 kg vodíku za den a může plnit palivočlánkové
automobily používající tlak 70 MPa i palivočlánkové autobusy
používající poloviční tlak 35 MPa.
redakce
Smartcityvpraxi.cz
Foto © EHA
Další informace zde
Přečtěte
si také:
„Reverzní logistika“
ve Stockholmu pomáhá efektivnější a ekologičtější městské nákladní
dopravě
10.3.2017 Stockholm
je jedním z evropských smart cities zapojených
do
evropského projektu elektrifikované městské logistiky FREVUE. V rámci
tohoto projektu je Stockholm aktivní při zkoušení organizačních a
obchodních modelů zaměřených na snižování nepříznivých účinků nákladní
dopravy ve městě. Po zkušenostech se „zeleným“
veřejným zadáváním
dopravních služeb přichází
Stockholm v únoru 2017 s testováním „reverzní logistiky“, tedy
využíváním zmíněného elektrického vozidla zároveň pro rozvoz i pro
svoz.
Celý článek zde
Souhrnná zpráva NREL o palivočlánkových autobusech v
USA: 21 autobusů, disponibilita až 100 %
27.1.2017 V lednu 2017 publikovala americká agentura National Renewable Energy
Laboratory (NREL) souhrnnou zprávu o stavu a provozu palivočlánkových
autobusů v USA za období od srpna 2015 do července 2016. Pokračuje tak
v sérii hodnoticích ročních zpráv a navazuje na obdobnou zprávu z
prosince 2015. Tento článek dále obsahuje některé zajímavé údaje z uvedené zprávy za
rok 2016. Celý článek zde
Projekt FREVUE:
zkušenosti Stockholmu s veřejným zadáváním služeb ekologické smluvní
dopravy
17.1.2017 Evropský
projekt FREVUE je
zaměřen na elektrifikaci městské logistiky a vytváření osvědčené praxe
v této oblasti. Jedním z účastnických měst je i Stockholm, jedno ze
švédských smart
cities.
Poznatky z tohoto projektu ukazují, že zavádění ekologických vozidel v
městské logistice je nejen záležitostí dostupné dopravní techniky, ale
také regulace dopravy a legislativy veřejných zakázek při zadávání
dopravních služeb pro město. Zkušenosti Stockholmu v této oblasti byly
proto v lednu 2017 publikovány v rámci projektu FREVUE jako „factsheet“
(volně přeloženo, metodický list) pod názvem „Environmental
requirements in procurement processes City of Stockholm“, tedy
„Ekologické požadavky v procesu veřejného zadávání města Stockholmu“.
Celý
článek zde
Město Stavanger:
chytrý svoz komunálního odpadu nejsou jen „chytré“ koše ve městě
30.11.2016 Na
workshopu k problematice smart city, organizovaném norským
velvyslanectvím v listopadu 2016 na VUT Brno, jehož se zúčastnili i
zástupci naší redakce, byl mj. prezentován systém inteligentního svozu
komunálního odpadu ve městě Stavanger v jihovýchodním Norsku. Tento
zajímavý příklad ukazuje, že systém inteligentního svozu odpadu ve
smart city nelze redukovat na pouhé „chytré koše na odpadky“, jak je to
někdy prezentováno dodavateli příslušných technologií. Jinými slovy,
udělat z „tradičního“ řešení „chytré“ řešení neznamená doplnit staré
technologie a staré postupy o moderní informační technologie, nýbrž je
zapotřebí změnit systém jako celek. Stavanger má 133 tisíc obyvatel.
Typickou obytnou budovou je čtyř- až
osmipatrový dům s 20 až 250 bytovými jednotkami. Stavanger tedy není
nepodobný řadě českých měst. Před změnami v odpadovém hospodářství byly
tyto bytové domy obklopeny hradbou kontejnerů na odpad, podobně jako v
mnoha českých městech. Od roku 2005 se začalo se změnami Celý
článek zde